Stavební práce nepatří mezi moje nejoblíbenější činnosti, ale když člověk nemá dost peněz (kdo z vás má průměrný plat?) na řemeslníky (za kterými by musel stejně celý den stát a hlídat je), tak se holt musí do práce pustit vlastními silami. Jelikož jsem betonování podlahy dělal poprvé v životě, tak jsem pátral, co a jak a následně se o získané informace s vámi podělím.
Co budeme potřebovat?
1. spoustu cementu
2. spoustu písku
3. míchačku a nějaké nářadí
4. spoustu energie a nadšení
Konstrukce většiny podlah nepodsklepených či částečně podsklepených domů bývá téměř stejná a budete muset provést následující akce:
Prvně se zbavíme staré dřevěné podlahy - palubky a rošt musí pryč. Následuje spousta škváry a nějaká ta hlína – všechno pryč.
Pro výslednou podlahu potřebujeme minimálně 16cm hloubky na dvě betonové desky (tloušťka jedné by měla být alespoň 8cm). Další prostor budeme potřebovat na izolaci ve formě podlahového polystyrenu. (Já se dostal na nějakých 10cm pro první desku, 14cm polystyrenu a následně 12cm vrchního betonu)
Pokud máme nachystanou „jámu“ ("vybagrováno" a srovnáno do roviny), musíme ji izolovat proti zemní vlhkosti. Na tento účel nám poslouží IPA V60S35 ze které vytvoříme vodotěsnou „vanu“, kterou napojíme na stávající izolaci domu. Pokud máme izolaci, již můžeme položit KARI síť a začít betonovat. KARI síť je nutné podložit tak, aby byla přibližně uprostřed vrstvy betonu (prodávají se podložky a v nouzi postačí i kousky čistého betonu či kameny).
KARI síť by v podlaze v podstatě nemusela být, ale vyztužený beton vydrží opravdu víc. Beton je čistá klasika v poměru 3:1. Neměl by být moc řídký, neboť se pak vyplavuje voda, vrchní vrstva se po zaschnutí vydroluje a beton je celkově méně kvalitní. Stejně tak by neměl být moc suchý. Pokud použijete písek místo štěrku je dobré zvětšit podíl cementu (já dával jeden díl cementu na šest dílů písku navíc). Plastifikátor jsem nepoužil a beton si ručně upěchoval a setřepal. Při betonování se mi velice osvědčila laserová vodováha, za pomocí které jsem si vytvořil měrku, od které jsem si odměřoval výšku vodících „kolejí“ vytvořených z betonu. Mezi částečně zatuhlé vodící „koleje“ pak klademe beton a rovnáme jej za pomoci dlouhé rovné latě.
Beton by neměl rychle vysychat, tak je dobré, pokud by se vám podařilo jej pokládat v horkých dnech, polévat ho alespoň 12h vodou, aby nevyschnul moc prudce a nepopraskal.
Když máme první vrstvu hotovou a dobře proschnutou, položíme obyčejnou tenkou lepenku a na ní vrstvu podlahového polystyrenu dle vašeho uvážení. Na polystyren následně dáme opět vrstvu lepenky a můžeme pokládat finální vrstvu betonu naprosto stejným způsobem.
Je dobré připomenout, že by mezi betonem a zdí měla být položená nějaká dilatační páska (přeci jenom i beton má jistou tepelnou roztažnost a nechceme mít popraskané zdi nebo podlahu) např. kousek tenkého miralonu. Pokud se vše povede, tak se můžete těšit z hotové podlahy, za kterou vás některá z následujících generací bude proklínat, až ji bude muset sbíječkou dostávat ven.